„Stěna knih“ tvoří dominantu čtenářského sálu – odvolání na klasickou knihovnu je zřejmé. Staré knihovny často používaly toto řešení. Kruhová schodiště propojující ochozy jen potvrzují tuto symboliku. Stavba dává jasný signál – jsem knihovna a navazuji na tradici.

Prostory čítáren v sále i obou věžích jsou velmi rozlišné : od velmi přehledného a pragmatického řešení  v hlavním sále, přes řadu poloh  kruhové věže až po velmi koncentrované prostory štíhlé věže. Záměrně jsme volili široké spektrum možností – je o svobodě volby pro uživatele.

Kontext řešení je jednoduchý. Kubická stavba čtenářského sálu potvrzuje základní strukturu  okolí. „Stěna knih“ je položena ve stejném odstupu od ulice, jako je hloubka hřebínkové kompozice VŠCHT a uzavírá prostor. Čtenářský  sál s transparentními stěnami tvoří jakousi krytou agoru, kterou vysokoškolský kampus určitě přivítá. Knihovna tak může částečně přebírat roli významového prostorového těžiště. Válcová struktura čítáren tvoří v urbanistické kompozici „kloub“. Je v tomto místě logický – struktura okolních hmot se otáčí o 45°. Jednoduchá kompozice tří prvků – válce, hranolu a dlouhé štíhlé dominanty dynamizuje vztahy k okolním stavbám. Přináší novou energii.

Forma knihovny nabízí pohledy do částí prostorů z okolních ulic. Tento záměr zdůrazňuje její roli jako místa setkávání. Stavba je zcela záměrně vlídně otevřená a vstřícná.

Pocit jistoty a bezpečí podporuje i čitelnost stavby – již od vstupu čtenář vidí všechny základní části knihovny. Může se velmi jednoduše rozhodnout o své cestě knihovnou. Snad to může být vnímáno i jako čitelný nástroj na cestě k poznání.

Tento nástroj však pojímá i starobylé symboly. Mohli bychom mluvit o mužském symbolu štíhlé dominanty a ženském v široké válcovité stavbě nebo o jin a jang……

Artefakt má svá tajemství a každý má možnost je zkoumat svojí cestou.

autoři
Ondřej Hrozinka
Prof. Ing. Arch. Martin Rajniš
Mgr. A. Marek Topič

fotografie
Andrea Lhotáková