Karner Freska Posledního soudu

CZ, Broumov

03/2014

Budova dnešního děkanství je někdejším domem zvoníka a kostelníka. Fara se do 2. poloviny 20. století nacházela v prvním patře jihozápadního křídla hlavní budovy kláštera. S velkou pravděpodobností sloužil tento prostor, který přiléhá k vnitřní části bývalých hradeb, jako karner (márnice, kostnice) či funerální kaple na bývalém hřbitově při kostele sv. Petra a Pavla založeného společně s městem po r. 1265. Existence karnerů na území České republiky není tak četná, jak je tomu např. v Rakousku. K rekonstrukci původní podoby stavby by bylo třeba detailního archeologického průzkumu, neboť dnešní podlaha je možná jeden a půl metru nad úrovní podlahy původní. Celý prostor karneru sestává z krátkého presbytáře (kněžiště) založeného na čtvercovém půdorysu. který je zaklenut valenou klenbou s mírným zahrocením. Navazuje na něj větší podélný, v baroku zaklenutý prostor "lodi" s Fragmenty mladší malířské výzdoby. Podle dosavadních zjištění středověké nástěnné malby pokrývají všechny stěny a klenbu presbytáře a jsou rozčleněny do tří pásů. Hornímu pásu dominuje Kristus v mandorle (svatozář-obepínající celou postavu) doprovázený přímluvci (Deesis), po pravici Pannou Marií, po levici sv. Janem Křtitelem, dále čtveřici symbolů evangelistů, přičemž anděl je symbolem sv. Matouše. býk sv. Lukáše, lev sv. Marka, orel sv. Jana a dvojicí andělů držící Nástroje Kristova umučení (Arma Christi). Střední pás je rozdělen na dvě pole. V levém jsou zobrazeny na zeleném pozadí (představuje naději, nebe) Panny moudré nesoucí rozsvícené lampy směrem k velké postavě anděla a v pravém poli na červeném pozadí (zatracení) Panny pošetilé s obrácenými lampami. V levém poli spodního pásu je námět „Setkání třech živých a třech mrtvých" (tzv. Francouzský typ, kolem poloviny 13. st.; v ČR kostel sv. Mořice v Annině na Šumavě, a bývalý dominikánský kostel v Českých Budějovicích). V druhém poli je námět „Svár o duši" a v třetím mravoličný námět „Ďábel tahá za vlasy do pekla pijáka" - ženu nalévající si víno ze džbánu. Zřejmě se jedná o personifikaci nestřídmosti. Podoba Posledního soudu v broumovském karneru je neobvyklá. Vedle běžného motivu Krista v mandorle se symboly evangelistů, Deesis, a andělů s nástroji Kristova umučení, jde především o náměty: Panny moudré a pošetilé, Setkání tří živých a tří mrtvých. Triumf smrti, a o náměty s mravoličným podtextem. Z výtvarného hlediska jsou nově objevené nástěnné malby v Broumově vynikající ukázkou kresebného stylu. Broumovské malby nejsou dílem jednoho umělce. ale dílny, jak je to patrné z provedení malby samotné. První malíř vytvořil scénu Krista v mandorle s přímluvci Pannou Marií a sv. Janem Křtitelem a s anděly nesoucími nástroje Kristova umučení. Jeho výtvarný projev charakterizuje brilantní černá štětcová kresba. Panny moudré a pošetilé jsou dílem méně zručného malíře, jak prozrazuje poněkud schematická kresba provedená okrovou hlinkou. Na podkladě Formálního rozboru se můžeme důvodné domnívat, že nástěnné malby v broumovském karneru vznikly v letech 1330-1340. Svým významem přesahují hranice regionu a patří k umělecky nejhodnotnějším památkám nástěnné malby 1. poloviny 14. stol. v Čechách.
K objevení Fresky došlo v létě 1967, kdy tehdejší správce Farnosti P. František Plodek hledal praktické místo pro garážování automobilu. Odkrytím nepřístupného prostoru došlo k nečekanému objevu. Zajímavostí rovněž je, že z r. 1913 se dochovaly plány na kompletní a grandiózní přestavbu děkanství do podoby, jakou má budova gymnázia. Restaurátorské práce díky podpoře Ministerstva kultury a Královéhradeckého kraje provedli v letech 2013-2014 restaurátoři Miroslav Křížek a Pavel Padevět. Částečné zpřístupnění proběhlo už o Slavnosti Všech svatých v r. 2020 díky finančnímu daru Rady Královéhradeckého kraje a manželského páru lékařů Veselých z Broumova. Celkové zpřístupnění se uskutečnilo v den Svátku Narození Panny Marie 8. září2022. Finančně přispěla Evropská unie, Královéhradecký kraj, Biskupství královéhradecké a celá řada menších a větších dárců.

Dle odborných textů Prof. Jana Royta sestavil P. Martin Lanži